Hello 2017, here are my plans!

Krásný nový rok mí nejmilejší! Doufám, že jste si naplno užili svátky a do nového roku vstoupili tou správnou nohou. Já jsem se snažila načerpat po tomhle šíleném pracovním roce trochu síly v domácí péči rodičů, užila si ten pravý Silvestr s celou rodinou na sněhu a měla trochu času přemýšlet. Jen tak, sama o sobě, o tom, co je pro mě důležité, čeho chci dosáhnout, co chci změnit… A rozhodla se, že si pro letošek dám snad poprvé v životě novoroční předsevzetí. Protože kdy jindy? Jasně, změnu můžete udělat kdykoli, ale tohle je prostě takový malý impuls, berlička, o kterou se můžete opřít. Takže já jsem lehce alibisticky ten nový rok využila a začala sepisovat. A světe div se, na prvních příčkách se vůbec nedrží žádná závratná kariéra, vysněná kabelka, dokonce ani daleké cesty, ale zdravý životní styl. Protože tomu jsem dala loni vážně co proto. A protože věřím, že to staré známé pořekadlo „ve zdravém těle, zdravý duch“, má sakra něco do sebe. Takže tady to je, můj seznam novoročních předsevzetí, těch prvních v životě!

1. Láska k vlastnímu tělu

---

Ne, já nepatřím zrovna mezi ty, kteří se nemají rádi, nebo se sebou nejsou spokojení. Ale moc té své tělesné schránce prostě nedávám najevo, že se mi v ní dobře žije. A čím míň si ji hýčkám, tím hůř se mi v ní dýchá. A jelikož mi můj Ježíšek nadělil členství v Balance Clubu v Brumlovce a chce mě vidět zase spokojenou, beru to vážně! Loňský rok jsem doslova proseděla za počítačem, ten letošní ale ještě k tomu proběhám na páse, proplavu a proležím v sauně. A bude mi dobře. A co vám budu povídat, stačily dvě návštěvy a je mi naprosto báječně. Takže mé drahé tělo, letos ti bude fajn, slibuju!

2. Budu na sebe hodná

---

Existuje jen jediný vztah, který mi vydrží úplně na celý život. Ten se mnou samou. Takže já na sebe prostě budu letos hodná. Nebudu se zbytečně shazovat, cítit se méněcenně, nebo se srovnávat s ostatníma. Někdy nejde všechno jako po másle, ale vždycky se dá najít řešení a rozhodně ho nenajdu tak, že se budu trápit, jak jinak jsem to mohla udělat, co jsem měla říct, jak jsem se měla zachovat… A taky se naučím říkat ne a budu trošku sobecká. Nebudu vycházet všem vstříc, ale jen těm, kteří si to vážně zaslouží a na kterých mi opravdu záleží. A budu se odměňovat! Protože ta nejlepší investice je do sebe samých! Takže už žádné výčitky, že jsem si pořídila nový kabát za spoustu peněz, nebo jsem si zašla na kosmetiku. Budu se hýčkat, protože nikdo jiný to za mě neudělá. Ježiš, já se budu mít taaak dobře!:)

3. Budu trávit víc času s lidmi, kteří mě inspirují a posouvají dál

---

A budu s nimi mnohem častěji! Kvůli práci jsem loni všechny své přátele zanedbávala, neměla na ně čas a viděla je jednou za uherský rok. Neměla jsem se s kým smát naprosto nepochopitelným vtipům, neměl mě kdo vrátit na zem, když jsem čas od času propadla pocitu, že dělám nejdůležitější práci světa, neměla jsem s kým probírat holčičí nesmysly a zkrátka mi bylo smutno. A i když mám doma toho nejbáječnějšího parťáka, stejně čas od času potřebuju vypustit a od srdce se zasmát i s někým jiným.

4. Budu lépe organizovat a méně plánovat

---

Máte pocit, že tyhle dvě věci se lehce vylučují? Ale vůbec ne! Mám toho prostě moc a pokud si práci správně nerozvrhnu, jednou se zblázním. A věřte mi, já si ji nikdy neuměla úplně dobře rozvrhnout. Každý den jsem si napsala, co všechno musím udělat a večer o půl dvanácté jsem byla ve stresu z toho, co jsem nestihla. Teď už vím, že za jeden den prostě nezvládnu napsat 10 článků, nafotit dekor fotky, uvařit teplou večeři a ještě jít do kina. Kreativní práce je sice krásná, někdy ale nesmírně ubíjející. Jsou totiž dny, kdy ze sebe chrlíte jeden nápad za druhým a naopak dny, kdy tupě zíráte do počítače a nevyleze z vás ani čárka. A čím víc jsem toho měla, tím častěji jsem upadala do druhé kategorie. Takže, už nebudu šílet z toho, když si někdo vzpomene na poslední chvíli, že ode mě něco nutně potřebuje, v klidu si dodělám věci, které mám rozpracované a až budu mít sílu a čas, vrhnu se na něco dalšího. A pak budu mít volné večery a víkendy a budu moct neplánovaně a spontánně dělat tolik věcí! Už teď jsem na všechny ty krásné neplánované zážitky nesmírně zvědavá.

5. Budu naslouchat svému tělu

---

Které se mi už nějaký ten pátek snaží naznačit, že sice miluje pořádný hambáč, nutně potřebuje colu a má nesmírnou chuť v jedenáct večer na nachos, ale pak nemůže spát a je mu příšerně blbě. Budu mu prostě dávat jen to nejlepší. A poslušně hlásím, že už třetí den mu vařím samá zdravá, ale překvapivě lahodná VEGANSKÁ jídla a je mu fakt dobře. Vůbec netuším, proč mi tahle kuchařka Lahodně s Ellou ležela dva roky na poličce a já z ní nic neuvařila. Tam jsou tak dobré věci, až tomu sama nevěřím. Chilli con carne, ale bez toho carne (masa) je mnohem lepší, než to s masem (a to bylo to moje vždycky vyhlášené), kari, ve kterém je místo kuřecího nebo hovězího dýně? Quinoa, která nahradí všechny těstoviny světa? A ty datlové energetické koule? Och bože! Ne, vegan ze mě asi nebude, protože jednou za čas takový pořádný steak určitě neuškodí, ale přiznávám, že je mi fakt skvěle. Nejsem unavená, nafouklá (a že do sebe hážu jednu luštěninu za druhou) a v noci spím jako mimino. Jestli znáte nějaké podobné veganské blogy, sem s nimi!:)

A taky budu víc BLOGOVAT! Protože jestli mě něco dělá šťastnou, tak je to právě psaní řádků pro vás. Loni jsem byla tak vyčerpaná, že jsem na vás neměla žáden čas, pak mě stresovalo, že nic nepíšu, když jsem měla napsat, musela se do toho nutit, zkrátka začarovaný kruh. Urovnala jsem si priority a můj blog je na prvních příčkách. Takže takové poslední nezávazné a snad realistické předsevzetí – 2 články týdně tady budou připravené, s láskou! A středa a neděle se mi zdá jako super nápad, co myslíte?

Dáváte si novoroční předsevzetí, nebo pro vás tohle datum není přelomové? Mějte se krásně a v neděli se na vás těším!