Ten čas tak neskutečně letí! Ještě tři týdny zpátky jsem se balila do kabátu a drkotala zuby, teď sedím na balkoně, popíjím domácí ledový čaj a mám pocit, že se každým okamžikem rozpustím. Probírám se fotkami z Paříže a nostalgicky vzpomínám, jak mi při těch 13 stupních bylo fajn. Ani ten nekončící déšť mi tehdy vůbec nevadil. Za poslední měsíc jsem stihla dvě destinace, jednu krásnější než druhou. Zatímco Řím, ve kterém jsem byla se svým milým a ke kterému se určitě na blogu ještě vrátím, je město, kde plyne čas úplně jinak, je plné barev a optimismus z něj sálá na sto honů, Paříž je jiná. Trochu chladná, zamračená, nepřístupná a tajemná. A ačkoli jsou obě města úplně jiná, každé je své, unikátní a svým způsobem krásné. Stejně jako každá z nás. Do obou měst jsem se stihla velmi rychle zamilovat, dneska to ale nebude o láskce k nim. Dneska to bude o té mnohem důležitější lásce – k sobě samé.

View Post
Share:

Krásný den mí nejmilejší! Tak to mám za sebou, čtyři extrémně hektické pracovní dny, na jejichž přípravě jsem makala dobré dva měsíce, ale které stály vážně za to! Jsem unavená jako kotě, ale dneska je jasné, že budu usínat s úsměvem od ucha k uchu. I když si dost často stěžuju, že nemám na nic čas a pracuju od nevidím do nevidím, nějak cítím, že jdu tím správným směrem. A moc dobře si uvědomuji, kdo mě tam nasměroval a díky komu jsem se rozhodla vybočit z těch předurčených kolejí a vydat se úplně jinam. Znáte to pořekadlo – za vším hledej ženu? V mém případě je to jen trochu poupravené – za vším hledej totiž MAMINKU!

View Post
Share:

Krásnou středu přeji! Pamatujete ještě na tu holku, která toho měla až nad hlavu? Tak je zase zpátky a má toho dokonce mnohem víc! Rozhodla se totiž, že si ten svůj už tak poměrně pestrý život ještě trochu oživí. Nebo možná v hloubi duše trochu doufala, že se vlastně všechno najednou zázrakem zpomalí. Bohužel druhá verze se zatím úplně nepodařila, však už mě znáte… Nebudu vás dlouho napínat, ale kromě nových brýlí (o kterých celý článek je), jsem si totiž pořídila taky nového pejska. A to bych to nebyla já, kdybych pro něj nejela rovnou do Chorvatska, protože proč si to neudělat ještě složitější, když to jde, že? A tak se během těch hektických dnů v kanceláři, pobíháním mezi schůzkami a focením ještě věnuju výchově malé francouzské buldočky. Večer upadám do kómatu spolu s ní, nechávám si funět do ucha a už neusínám v objetí ve dvou, ale rovnou ve třech. Co vám budu povídat, je to náročné, příšerně náročné, ale zatraceně krásné. Obzvlášť teď, když je venku všechno v rozpuku, jaro se začíná pořádně ozývat a já si musím každé dvě hodiny udělat procházku s mým novým “dítětem”. O to víc mě potěšila možnost vyzkoušet samozabarvovací skla TRANSITIONS od značky ESSILOR, protože…

View Post
Share:

Neděle je tady, konečně! Byly doby, kdy jsem ji ale vážně ráda neměla (obzvlášť během studií), byla jsem nešťastná z toho, co všechno mě další týden čeká a vůbec si poslední den v týdnu neužívala. Teď to mám přesně naopak! Na neděli se těším jako malá holka, je to totiž jediný den v týdnu, kdy vážně nic nemusím, naordinovala jsem si pracovní klid a užívám si času jen pro sebe. Pojďte se mnou nakouknout a třeba se trochu se inspirovat mým  ideálním dnem. Možná se díky skvělé neděli totiž začnete těšit i na ty těžké pondělky!:) Recept? Trochu odpočinku, trochu plánování, čerstvý vzduch, hodně smíchu a dělání jen těch věcí, které mě vážně baví!

View Post
Share:

Krásný večer z Lotyšské Rigy mí drazí! Tak jo, dneska to na mě vážně dolehlo. Pořád jsem měla pocit, že je to ještě daleko a mám spoustu času. Ale od samého rána je mi jasné,  že je to tady! Začalo to německými koledami na Berlínském letišti, pokračovalo šílenou vánoční výzdobou v hotelu a celé to dovršil tančící Santa na palubovce v taxíku. Začaly se mi hlavou honit katastrofické scénáře, jak běhám následující dva týdny po nákupních centrech, počítám množství dárků, aby měli všichni stejně, do toho se snažím napéct alespoň tři druhy cukroví (aby nám voněl byt), dělám generální úklid, sháním co nejsouměrnější stromek a večer upadám do postele naprosto vyčerpaná. A pak se ve mě někdo ozval moudrý hlas a poradil mi, že tohle přece vůbec nemusím. Vánoce mají být hlavně nejkrásnějšími svátky v roce a já se rozhodla, že letos budou! Bez třech druhů cukroví, bez vyšúrovaného bytu a souměrného stromku, ale za to s nezapomenutelnými chvílemi s mými nejbližšími.

View Post
Share:

Krásný čtvrtek, mí nejmilejší! Ze všech stran se na nás valí Black Friday, co takhle jít lehce proti proudu a udělat si páteční “černé” nákupy třeba ve čtvrtek? Protože proč pořád na něco čekat a neudělat si jen tak radost, no ne? Že vůbec netušíte, o čem mluvím? Máte rádi mramor, minimalismus, čistý design a chození na čas je pro vás důležité? V tom případě si hodinky Nicole Vienna zamilujete stejně jako já. Bez hodinek jsem totiž jako bez ruky a než si našetřím na své vysněné Rolexky, budu s radostí nosit všechny ty jednoduché, skandinávií inspirované kousky, díky kterým nezmeškám žádnou schůzku. Protože chození na čas je výsadou králů a já už se vážně dost polepšila! Takže jestli si chcete udělat radost, odměnit sebe nebo své nejmilejší, dneska je na to ten pravý čas. Zadejte při objednávce kód NVME a máte 24% slevu. Já už ty své mám a jsem nadšená, Ježíšek přišel o měsíc dříve!

View Post
Share:

Já vím, já vím, zase jsem tady půl roku nebyla. Ale slibuji vám, že svědomí mám čisté a rozhodně se jen tak neválím. Naopak, mám tolik práce, že nevím, kde mi hlava stojí, takže každá taková volná chvíle je pro mě naprosto posvátná. A přestože si tyhle chvíle obvykle užívám bez foťáku, pro jednou jsem udělala výjimku. To proto, že mi píšete, že byste občas nějaký ten outfit post i uvítaly a já dělám, co vám na očích vidím!:) Za odměnu, za to, že tady pořád chodíte! A jak to vypadá, když mám půl dne volna a můžu si užít můj milovaný podzim plnými doušky?

View Post
Share:

Chcete vypadat chytřejší, vzdělanější, serióznější? Můžete začít hodně číst, chodit na třetí vysokou a obklopit se partou přátel z Mensy… Nebo si prostě pořiďte dioptrické brýle a svět vás začně brát konečně vážně! Ne, teď bez legrace. Před nedávnem jsem si po sto letech pořídila nové brýle a jsem tak nadšená, že se s nimi musím pochlubit. Přes ty staré už jsem dávno neviděla, takže procházka venku byla mnohdy doslova o život a nosit čočky každý den od 15 let taky není pro zrak zrovna to pravé ořechové. Jenže znáte mě, já než se k něčemu dokopu, když už se dokopu, pak musím vybrat něco, co se mi líbí, zkrátka proces na dlouhou dobu. Ještě že mám tak skvělé a stylové přátele (viď Kateřino), kteří člověka umí nasměrovat tím správným směrem. Tedy do Easy Optik. 

View Post
Share:

Kde jsou ty časy, kdy mou jedinou starostí bylo, na který večírek s přáteli vyrazím… Dobře, s odstupem času uznávám, že studium na vysoké škole mělo i své plusy. Protančené noci, žádné starosti s ranním vstáváním, na přednášky jsme nemuseli a semináře si šlo nahradit. Poznáváte to? Bezstarostné „mládí“ vystřídala hora práce a místo protančených nocí teď dominují noci probděné, jestli všechno stihnu v termínu. A na party se dostanu jen velmi sporadicky a když už, rozhodně se nenesou v duchu divokých tanečků na baru. Naopak je to všechno nějak víc v klidu, nikdo se nepředhání, jestli vypadá lépe, nesoutěží v počtu vypitých drinků, hudba nehraje tak, že není slyšet vlastního slova. Vlastně bych tyhle večery s přáteli, kdy jen tak sedíme nad vínem, klábosíme a umíráme při záchvatech smíchu, za nic na světě nevyměnila. Nebudu vám ale tvrdit, že je mi úplně jedno, jak u toho vypadám. Není a pevně doufám, že nikdy nebude. Když už jednou za uherský rok mezi lidi vyrazím, chci se cítit skvěle. Jak vypadají mé přípravy na „party“? A bez čeho nedám ani ránu?

View Post
Share: