Kde jsou ty časy, kdy mou jedinou starostí bylo, na který večírek s přáteli vyrazím… Dobře, s odstupem času uznávám, že studium na vysoké škole mělo i své plusy. Protančené noci, žádné starosti s ranním vstáváním, na přednášky jsme nemuseli a semináře si šlo nahradit. Poznáváte to? Bezstarostné „mládí“ vystřídala hora práce a místo protančených nocí teď dominují noci probděné, jestli všechno stihnu v termínu. A na party se dostanu jen velmi sporadicky a když už, rozhodně se nenesou v duchu divokých tanečků na baru. Naopak je to všechno nějak víc v klidu, nikdo se nepředhání, jestli vypadá lépe, nesoutěží v počtu vypitých drinků, hudba nehraje tak, že není slyšet vlastního slova. Vlastně bych tyhle večery s přáteli, kdy jen tak sedíme nad vínem, klábosíme a umíráme při záchvatech smíchu, za nic na světě nevyměnila. Nebudu vám ale tvrdit, že je mi úplně jedno, jak u toho vypadám. Není a pevně doufám, že nikdy nebude. Když už jednou za uherský rok mezi lidi vyrazím, chci se cítit skvěle. Jak vypadají mé přípravy na „party“? A bez čeho nedám ani ránu?