Krásný nedělní večer! Na tenhle článek jsem se vážně moc těšila! Když jsem si vybírala, která témata si pro svůj blog z  kampaně #DOPANDORA vyberu, bylo mi jasné, že to o nás, ženách, se mezi nimi rozhodně musí objevit. Ženy a jejich síla – téma, které se na nás v posledních letech valí ze všech stran. Magazíny a další “ženské příručky” nás nabádají k sebelásce, k přijetí sebe samých, jedině tak se z nás totiž mohou stát ty silné ženy, které ví, co chtějí a jdou si tvrdě za tím. Děláme závratné kariéry, do toho vychováváme děti, staréme se o své partnery, budujeme vlastní úspěšné firmy a jsme den ode dne silnější, někdy až tak moc, že nabýváme pocitu, že už nikoho dalšího k vlastní síle nepotřebujeme. Souhlasím, sebeláska je nesmírně důležitá, tvrdá práce na sobě samých určitě taky, ale to nejdůležitější, co nás dělá opravdovými a silnými ženami, jsou naši nejbližší. Naši sílu totiž nedefinuje počet lidí, kterým šéfujeme, množství zvládnutých úkolů za den, dokonce ani počet našich followerů. Ale naši milující partneři, nejbližší přátelé a podporující rodina.

View Post
Share:

Ach ta rána! Dobře, veřejně se přiznávám, jsem noční člověk. Sova, která dokáže hluboko do noci pracovat a v době, kdy už mají všichni dávno půlnoc, ze sebe vyplodit ty nejlepší věci. Jenže je tady jeden dost zásadní problém, v případě, že chcete život sdílet ještě s dalšími lidmi. Většina z nich totiž po jedenácté večer ulehá a brzy ráno vstává do práce, takže se vám možnost společných chvil dost zužuje. V poslední době jsme šla do sebe a pomalu se učím vstávat. Vstávat tak, že mám čas se v klidu nasnídat, udělat ze sebe člověka a klidným krokem se s Míňou vydat do práce. Ne do sebe hodit kafe, polít se, utíkat na tramvaj a do toho přemlouvat svého broučka, že teď zrovna není ideální čas lehat si do trávy a stávkovat. Nebudu vám lhát, že to jde snadno, protože nejde. Jsou dny, kdy se mi zatraceně nechce a další hodinu jenom koukám do prázdna. Ty dny, kdy si ráno uvědomím, že můj den bude o pár hodin delší, budu mít mnohem dřív hotovou práci a pak si budu moct užít pěkný večer, ale začínají pomalu převažovat. Přesto se snažím dělat vše pro to, aby má rána byla co…

View Post
Share:

Krásný podvečer mí drazí! Ještě než se vrhnu na poprázdninový režim a hromadu beauty článků, které mám pro vás přichystané, povím vám o mém výletu do jednoho z nejkrásnějších měst – Amsterdamu. Než jsem se tam totiž vydala s mým milým jako turista, dostala jsem příležitost podívat se tam jako blogerka. Značka Philips totiž pořádala každoroční Beauty Summit, kde jsem měla možnost popovídat si se samotnými vývojáři produktů a odborníky, kteří se na vývoji všech těch zkrášlovadel a pomůcek na zjednodušení našich holčičích životů, podíleli. A proč zrovna Beauty Summit? Nebyla to žádná strohá prohlídka novinek, ale dva dny věnované ženské kráse s úžasným zážitkem a lidmi, kteří se snaží nejen vytvořit co nejlepší produkt, ale hlavně pochopit nás, mnohdy pořádně komplikované, ženy a udělat maximum pro to, abychom se cítily krásné. Jak to vlastně s ženskou krásou je? Dokážeme o sobě říct, že jsme krásné? A co mě osobně k přijetí sebe, takové, jaká jsem, pomáhá?

View Post
Share:

Ten čas tak neskutečně letí! Ještě tři týdny zpátky jsem se balila do kabátu a drkotala zuby, teď sedím na balkoně, popíjím domácí ledový čaj a mám pocit, že se každým okamžikem rozpustím. Probírám se fotkami z Paříže a nostalgicky vzpomínám, jak mi při těch 13 stupních bylo fajn. Ani ten nekončící déšť mi tehdy vůbec nevadil. Za poslední měsíc jsem stihla dvě destinace, jednu krásnější než druhou. Zatímco Řím, ve kterém jsem byla se svým milým a ke kterému se určitě na blogu ještě vrátím, je město, kde plyne čas úplně jinak, je plné barev a optimismus z něj sálá na sto honů, Paříž je jiná. Trochu chladná, zamračená, nepřístupná a tajemná. A ačkoli jsou obě města úplně jiná, každé je své, unikátní a svým způsobem krásné. Stejně jako každá z nás. Do obou měst jsem se stihla velmi rychle zamilovat, dneska to ale nebude o láskce k nim. Dneska to bude o té mnohem důležitější lásce – k sobě samé.

View Post
Share:

Krásný den mí nejmilejší! Tak to mám za sebou, čtyři extrémně hektické pracovní dny, na jejichž přípravě jsem makala dobré dva měsíce, ale které stály vážně za to! Jsem unavená jako kotě, ale dneska je jasné, že budu usínat s úsměvem od ucha k uchu. I když si dost často stěžuju, že nemám na nic čas a pracuju od nevidím do nevidím, nějak cítím, že jdu tím správným směrem. A moc dobře si uvědomuji, kdo mě tam nasměroval a díky komu jsem se rozhodla vybočit z těch předurčených kolejí a vydat se úplně jinam. Znáte to pořekadlo – za vším hledej ženu? V mém případě je to jen trochu poupravené – za vším hledej totiž MAMINKU!

View Post
Share:

Neděle je tady, konečně! Byly doby, kdy jsem ji ale vážně ráda neměla (obzvlášť během studií), byla jsem nešťastná z toho, co všechno mě další týden čeká a vůbec si poslední den v týdnu neužívala. Teď to mám přesně naopak! Na neděli se těším jako malá holka, je to totiž jediný den v týdnu, kdy vážně nic nemusím, naordinovala jsem si pracovní klid a užívám si času jen pro sebe. Pojďte se mnou nakouknout a třeba se trochu se inspirovat mým  ideálním dnem. Možná se díky skvělé neděli totiž začnete těšit i na ty těžké pondělky!:) Recept? Trochu odpočinku, trochu plánování, čerstvý vzduch, hodně smíchu a dělání jen těch věcí, které mě vážně baví!

View Post
Share:

Krásnou línou neděli! Užíváte si volna, nebo jste v pracovním režimu jako já? Pracovat na vlastní triko a každý den dělat něco jiného, je sice v mnoha ohledech skvělé, chce to ale často pořádnou dávku sebezapření. Obzvlášť, když čas od času pracujete z domova. Mě to kupodivu jde snadněji právě doma, kde mám klid, všechno při ruce a kde mě většinou chytá “kreativní”. Ale věřte mi, ne vždycky tomu tak bylo. Obzvlášť během studií jsem doma nebyla schopná udělat vůbec nic. Teď navíc často pracuji i o víkendech, takže jsem se pracovat z domova musela prostě naučit. A naučila jsem se to tak dobře, že jsem si dokonce v práci jeden den v týdnu takový home office vyžádala. A světe div se, v ten den toho zvládnu tolik, jako v kanceláři za celý týden (jen jestli to nebude tím, že tam musíme probrat tolik “důležitých” věcí…). Co mi pomáhá, vytvořit si ideální prostředí pro “home office”? 

View Post
Share:

Krásný nový rok mí nejmilejší! Doufám, že jste si naplno užili svátky a do nového roku vstoupili tou správnou nohou. Já jsem se snažila načerpat po tomhle šíleném pracovním roce trochu síly v domácí péči rodičů, užila si ten pravý Silvestr s celou rodinou na sněhu a měla trochu času přemýšlet. Jen tak, sama o sobě, o tom, co je pro mě důležité, čeho chci dosáhnout, co chci změnit… A rozhodla se, že si pro letošek dám snad poprvé v životě novoroční předsevzetí. Protože kdy jindy? Jasně, změnu můžete udělat kdykoli, ale tohle je prostě takový malý impuls, berlička, o kterou se můžete opřít. Takže já jsem lehce alibisticky ten nový rok využila a začala sepisovat. A světe div se, na prvních příčkách se vůbec nedrží žádná závratná kariéra, vysněná kabelka, dokonce ani daleké cesty, ale zdravý životní styl. Protože tomu jsem dala loni vážně co proto. A protože věřím, že to staré známé pořekadlo „ve zdravém těle, zdravý duch“, má sakra něco do sebe. Takže tady to je, můj seznam novoročních předsevzetí, těch prvních v životě!

View Post
Share:

V posledních dnech to slýchám ze všech stran – je brzy tma, mám z toho deprese, je strašná zima, všichni jsou nemocní, ať už je léto… A tak nějak nabývám pocitu, že jsem snad jediná, která má ráda zimu, se vším všudy! I s tou příšernou tmou, drkotáním zubů a předvánočním stresem. Protože pak přijde těch pár dní s mými nejbližšími, na které s radostí vzpomínám celý rok. Co ale to temné a mrazivé období vyjímaje Vánoc? Mám pro vás dobrou zprávu, 3 měsíce zimy ještě neznamenají, že se musíte utápět v depresích a čekat na první sněženky. Člověk by si měl totiž v každém období najít něco pěkného a užít si to. Sepsala jsem vám 5 věcí, díky kterým je i zima mé šťastné období.

View Post
Share: