Krásný večer mí milí! Blíží se Vánoce a s nimi i každoroční dávka pořádného stresu, jestli to všechno nakoupíme, uklidíme, napečeme, navaříme, potkáme se se všemi rodinnými příslušníky a přáteli, zkrátka nám z toho všem půjde zase hlava kolem. Dneska to ale o Vánocích nebude, i když ta témata mají k sobě hodně blízko. Dneska to bude o balancu, o vyrovnaném životním stylu, o tom, jak jsem přišla na to, že „ani málo, ani moc“ je pro mě tou nejlepší cestou. Všichni milovníci Skandinávie jistě ví, že takový životní styl má i svůj název – LAGOM. Zatímco loni to bylo dánské Hygge, na které v těch sychravých dnech nedám dopustit, letos je to švédský Lagom, díky kterému bychom měli žít vyrovnaný a spokojený život. Ti Skandinávci zkrátka ví, jak život žít a být šťastní. A ačkoli jsem tam ještě nikdy nebyla, vždy mi byl, alespoň z Pinterestu, celý ten jejich životní styl, optimismus a pohoda nesmírně blízký.

View Post
Share:

Krásné páteční ráno přeji! Taky máte pocit, že poslední dny ubíhají nadzvukovou rychlostí? Jestli patříte do skupiny lidí, kteří neví, kam dřív skočit a vánoční dárky jsou momentálně to poslední, nad čím máte čas přemýšlet, jste tady dnes správně! Vánoční Vídeň mě minulý víkend totiž tak naladila, že jsem si po návratu okamžitě zapnula vánoční playlist, vytáhla dekorace a dala se do focení. Vzniklo z toho nakonec mnohem víc tipů, než jsem původně zamýšlela, ale když jsou ty Vánoce, tak se přece můžeme trochu víc rozšoupnout, ne? A protože je to článek o mých tipech a ne o tom, po čem toužím já, najdete tady věci, které sama doma mám, ale kdybych neměla, určitě by mi u stromečku vykouzlily úsměv na rtech. Dneska se zaměříme na holky, takže dámy, nechte pak po přečtení nenápadně tenhle článek otevřený, já to tak praktikuji dost často a občas to vyjde. A pokud hledáte dárek pro maminku, sestru, kamarádku, či jinou ženu vašeho života, doufám, že vás alespoň trochu nakopnu a ulehčím vám to šílené předvánoční období. 

View Post
Share:

Krásný úterní večer přeji! Sedím tady u svého stále neopraveného počítače, se sklenkou vína, unavená, upracovaná, ale když se rozhlédnu kolem sebe, vlastně neskutečně šťastná. Ale teď trochu na vysvětlenou. Vždycky jsem byla „domácí typ“, milovala jsem (a pořád miluju), když přijdu z venku, převleču se do svého domácího oblečku, zavrtám se pod deku a užívám si ten pocit, že se někam každý den můžu vracet. Někam, kde to mám opravdu ráda, kde se mi dobře žije, pracuje, tvoří, vaří, relaxuje, zkrátka cokoli, na co si vzpomenu. Dokonce i z těch cest se ráda vracím, protože na mě čeká to moje místečko, ve kterém se cítím nejlépe. Pamatuju si na doby, kdy jsem ještě studovala v Brně a měla svůj jeden malý pokoj, který jsem ale měla ráda úplně stejně jako každé bydlení, kterým jsem prošla. Každé to místo jsem si totiž přetvořila k obrazu svému tak, abych se v něm cítila dobře. Obklopila jsem se věcmi, které mě dělaly šťastnou a můj pokoj nebo byt útulným. A někdy k takovému zútulňování stačí jen pár maličkostí, které dokážou velké věci. Ať už chcete jen trochu osvěžit byt, nebo si úplně předělat své hnízdečko, mám pro vás 5 super jednoduchých tipů, jak na to.

View Post
Share:

Poslední dva měsíce v roce jsou vždycky naprosto šílené. Když zrovna neplánujeme vánoční večírky s kolegy, tak běháme po nákupních centrech a sháníme dárky, pečeme do dvou do rána cukroví (můj případ v posledních dvou letech), pracujeme na uzávěrkách a úplně zapomínáme, že jsme tady ještě my samotní. Zapomínáme na sebe, na relax, na nějakou tu malou odměnu, kterou si vážně všichni zasloužíme. Takový čas pro sebe totiž není jen sobeckou vymožeností, ale hlavně pomůckou, díky které se pak můžeme zase znovu nadechnout, zlepšit naši produktivitu, soustředění a hlavně náladu. Win-win situace pro všechny strany, že? Nemusíme si hned naordinovat víkend ve wellness resortu, někdy stačí jen pár malých kroků a nějaký předvánoční stres a napětí jsou ty tam. Jdete se se mnou „vyzenovat“?

View Post
Share:

Krásný prodloužený víkend přeji! Omlouvám se za tu menší odmlku, asi jsem si vás těmi častějšími články vážně trochu rozmazlila, protože mi hned pár dotazů, kdy bude další, přistálo ve zprávách.:) Jenže znáte to, někdy se prostě ten týden nevyvede podle představ. Moc práce, nějaké zdravotní neduhy, špatná nálada a na nějaké psaní není čas a hlavně nálada. Někdy jsou prostě dny, kdy byste si nejraději koupili bezedný balík chipsů, kýbl zmrzliny a zalezli hluboko do peřin. Občas takhle úplně vypnout je rozhodně potřeba, ale čím víc se do těch peřin zahrabávám a láduju tou zmrzlinou, tím víc na mě ty chmury a smutné myšlenky doléhají. A protože trápení a smutnění bylo tenhle týden až až, bylo právě na čase dát si na chvíli od práce oddych, odpočinou si trochu jinak, než s počítačem v jedné, a zmrzlinou v druhé ruce a vykouzlit si úsměv na tváři. Těch důvodů, proč se na ten náš svět smát, je totiž strašná spousta! Co dělám, když se občas cítím vážně mizerně?

View Post
Share:

Krásný nedělní večer přeji! Už dávno jsem přestala počítat, kolik dotazů mi neustále chodí ohledně mých fotek. Instagramovou schránku mám zaplněnou právě dotazy na mé fotky, na to, jaký mám foťák, jak ho mám nastavený, v čem fotky upravuju, zkrátka jak to dělám, že jsou tak světlé. Je pravda, že je to někdy pěkná fuška, protože hledat neustále to ideální světlo, světlé prostory, nebo správné dekorace, dá prostě zabrat. Ale světlem zalité fotky mám ráda a vlastně jsem si na nich postavila svůj typický „styl“, který už spousta z vás pozná a díky kterému si nefotím jen tak pro radost pro své sociální sítě a blog, ale i pro různé značky a klienty. A přestože se rozhodně za žádného odborníka nepovažuju, rozhodla jsem vám sepsat pár tipů, jak se ke světlým fotkám dostat, aniž byste museli absolvovat profesionální kurzy focení a pořizovat si ty nejdražší programy na úpravu fotek. Vlastně k tomu potřebujete jen 5 úplně jednoduchých věcí a foťák, samozřejmě!

View Post
Share:

Krásný den dnes z kuchyně přeji! Taky máte rádi neděle stejně jako já? Zatímco v sobotu se s mým mužem vydáváme na dlouhé procházky, chodíme na trhy, do kina, nebo na večeři, neděle je pro nás odpočinková. Já si dopoledne pouštím všechny ty Objektivy, Toulavé kamery, politické debaty, u toho vařím a většinou tvořím na blog. A nebo se dám do pečení, které jsem poslední roky hodně zanedbávala, i když mě vždycky tolik bavilo. Ale bylo to tím, že jsem v podstatě žádné neděle a dny volna neměla. Naštěstí jsem z toho nekonečného pracovního kolotoče vystoupila a stala se pánem vlastního času a naordinovala si víkendy jako většina normálně pracujících lidí. Ani nevíte, jak se mi ulevilo (a mému okolí taky). Kosmetika je sice fajn, ale občas není na škodu odreagovat se i u něčeho jiného, rozhodla jsem se pro vás upéct dýňový (chleba) článek. Když si totiž nakoupíte asi sto dvacet dýní, protože vás přepadne podzimní nálada, máte ještě na hodně dlouho z čeho vařit. Předpokládám, že brambory v našem vánočním salátu letos nahradí dýně…

View Post
Share:

Krásnou línou neděli přeji! Doufám, že jste všichni tu větrnou pohromu přežili ve zdraví pěkně z tepla postele s nějakou skvělou knížkou, horkým čajem a hodinou spánku navíc. Já jsem sice měla v plánu Designblok, ale probudila jsem se zase s pěkným kašlem, navíc v takovém počasí musel jít i ten design stranou. Místo toho jsem na sebe navlíkla huňatý svetr, ponožky a dala se do tvoření. Už odmala jsem s maminkou neustále něco vyráběla, kreslila, stříhala a do dneška je to pro mě naprosto nejlepší forma relaxu. Málokdy se mi totiž podaří vypnout hlavu tak, abych opravdu na nic nemyslela a právě kreslení nebo tvoření je snad jediná aktivita, kdy můj mozek nepracuje na 100% a dá si na chvíli oddych. Na Jiřáku jsem navíc předevčírem nakoupila dýně, takže podzimní dekorace se přímo nabízela. Halloweenské večírky už jsou sice za námi, trochu toho podzimu si ale ještě chvíli doma dopřávat můžeme, než dýně vyměníme za Vánoční ozdoby, nemám pravdu? Dlouhé chladné večery jsou totiž na tvoření jako dělané, tak jdeme na to?

View Post
Share:

Ach ta rána, proč musí být tak těžká? Na tohle téma se napsalo už tolik elaborátů, až se divím, proč všichni nejsme ranní ptáčata a nebudíme se přirozeně před šestou. Znám spoustu lidí, kteří si jedou v motivačních knihách a ze dne na den se z nich stali milovníci brzkých rán (bohužel jen na oko, vím, o čem mluvím). Já tomu rozumím, kolikrát už jsem se chtěla taky “přeonačit” ze sovy na to ptáče, kolikrát jsem si říkala, jak jsem k ničemu, když se ráno z té postele prostě nemůžu vykopat a zatímco jiní už mají po ranním běhu, já se zoufale snažím otevřít oči a na nočním stolku najít brýle, abych se cestou do koupelny nepřizabila. Jenže víte co? Těm lidem sice začíná den v šest, ale taky jim končí v deset. Zatímco já jsem v šest ještě tuhá, v deset vařím veřeči pro svého muže, který teprve přichází z tréninku a do dvanácti si vyprávíme, jak jsme se měli. Ano, ačkoli mi matematika nikdy moc nešla, po všech výpočtech z toho vychází jediné – den máme dlouhý stejně, jen si ho někdo užívá v trochu jiných hodinách. Přestala jsem se stresovat tím, že ze mě nikdy ptáče nebude,…

View Post
Share: