Ten čas tak neskutečně letí! Ještě tři týdny zpátky jsem se balila do kabátu a drkotala zuby, teď sedím na balkoně, popíjím domácí ledový čaj a mám pocit, že se každým okamžikem rozpustím. Probírám se fotkami z Paříže a nostalgicky vzpomínám, jak mi při těch 13 stupních bylo fajn. Ani ten nekončící déšť mi tehdy vůbec nevadil. Za poslední měsíc jsem stihla dvě destinace, jednu krásnější než druhou. Zatímco Řím, ve kterém jsem byla se svým milým a ke kterému se určitě na blogu ještě vrátím, je město, kde plyne čas úplně jinak, je plné barev a optimismus z něj sálá na sto honů, Paříž je jiná. Trochu chladná, zamračená, nepřístupná a tajemná. A ačkoli jsou obě města úplně jiná, každé je své, unikátní a svým způsobem krásné. Stejně jako každá z nás. Do obou měst jsem se stihla velmi rychle zamilovat, dneska to ale nebude o láskce k nim. Dneska to bude o té mnohem důležitější lásce – k sobě samé.

View Post
Share:

Krásnou neděli! Ještě minulý týden jsem vysedávala v kavárně v Paříži a načerpávala energii do dalších týdnů. Teď sedím doma a vzpomínám na těch pár hodin, které jsem v ní spolu s “králíkem” Nicole strávila. Paříž je kouzelné město plné kontrastů, dokonalé architektury, kaváren na každém rohu, kde se místní zastaví na pár minut, vychutnají si kávu, sledují kolemjdoucí a pak zase pospíchají dál. Zatímco má poslední návštěva Paříže mě o návratu sem nikterak nepřesvědčila, tentokrát jsem odlétala s pocitem, že se tam musím co nejdříve vrátit. Možná jsem dospěla. Možná se mi jen změnily priority, možná jsem jen navštívila ta správná místa. Dost možná jsem se ale naučila radovat z maličkostí a nesnažit se stihnout všechny turistické atrakce, ale pořádně nasát atmosféru města a odkoukat od místních jejich zvyky a životní styl. A že se to od Pařížanů odkoukává!

View Post
Share:

Tak na tenhle článek jsem se neskutečně těšila! Věděla jsem, že už budu mít po šíleném pracovním maratonu a budu se balit. Balit do města, které jsem před pár lety navštívila jako turista a byla z něj trochu rozpačitá. Možná to bylo špatným počasím, možná ne úplně ideální lokalitou, možná jsem na něj byla ještě příliš mladá. Teď vím, že to bude jiné, úplně! Sice to nebude romantika s mým milým, za to to bude holčičí jízda plná krásných fotek, vysedávání v kavárnách a mlsání křehkých croissantů! A to všechno v doprovodu opojné vůně Mon Paris od Yves Saint Laurent! No řekněte sami, mohli byste odolat spojení Paříže, ikonické značky YSL a dokonalé vůně? Já si můžu odškrtnout jeden holčičí sen, ale teď už hurá na balení. Bez čeho se takový víkendový výlet do Paříže nemůže obejít?

View Post
Share:

Krásný den mí nejmilejší! Tak to mám za sebou, čtyři extrémně hektické pracovní dny, na jejichž přípravě jsem makala dobré dva měsíce, ale které stály vážně za to! Jsem unavená jako kotě, ale dneska je jasné, že budu usínat s úsměvem od ucha k uchu. I když si dost často stěžuju, že nemám na nic čas a pracuju od nevidím do nevidím, nějak cítím, že jdu tím správným směrem. A moc dobře si uvědomuji, kdo mě tam nasměroval a díky komu jsem se rozhodla vybočit z těch předurčených kolejí a vydat se úplně jinam. Znáte to pořekadlo – za vším hledej ženu? V mém případě je to jen trochu poupravené – za vším hledej totiž MAMINKU!

View Post
Share:

Krásnou středu přeji! Pamatujete ještě na tu holku, která toho měla až nad hlavu? Tak je zase zpátky a má toho dokonce mnohem víc! Rozhodla se totiž, že si ten svůj už tak poměrně pestrý život ještě trochu oživí. Nebo možná v hloubi duše trochu doufala, že se vlastně všechno najednou zázrakem zpomalí. Bohužel druhá verze se zatím úplně nepodařila, však už mě znáte… Nebudu vás dlouho napínat, ale kromě nových brýlí (o kterých celý článek je), jsem si totiž pořídila taky nového pejska. A to bych to nebyla já, kdybych pro něj nejela rovnou do Chorvatska, protože proč si to neudělat ještě složitější, když to jde, že? A tak se během těch hektických dnů v kanceláři, pobíháním mezi schůzkami a focením ještě věnuju výchově malé francouzské buldočky. Večer upadám do kómatu spolu s ní, nechávám si funět do ucha a už neusínám v objetí ve dvou, ale rovnou ve třech. Co vám budu povídat, je to náročné, příšerně náročné, ale zatraceně krásné. Obzvlášť teď, když je venku všechno v rozpuku, jaro se začíná pořádně ozývat a já si musím každé dvě hodiny udělat procházku s mým novým “dítětem”. O to víc mě potěšila možnost vyzkoušet samozabarvovací skla TRANSITIONS od značky ESSILOR, protože…

View Post
Share:

Vůbec netuším, jak je možné, že je pátek! Já se totiž ani nestačila nadechnout a je tady víkend (na který jsem se těšila snad poslední dva roky, ale to až příště). To je tak, když se toho na vás v práci sype ze všech stran a nevíte co dřív. Naštěstí patřím mezi ty šťastlivce, kteří sice mají práce jako na kostele, ale z celého srdce ji milují. To se pak dá i mnohem lépe strávit, že v práci většinou vysedávám od rána do večera. A ačkoli je před námi víkend, mám tady článek pro všechny zaměstnané holky, které většinu svého života tráví v kancelářské židli zírající do monitoru. Jako redaktorka a teď si už můžu dovolit i to slovo blogerka!!! na plný úvazek sice sedím zavřená a přilepená k počítači, zároveň ale neustále běhám někdo po schůzkách a potřebuju u toho působit alespoň trochu reprezentativně. Chcete vědět, co mi během práce nikdy nesmí na stole chybět? A jak se dá to celodenní koukání do všech těch laptopů a telefonů přežít?

View Post
Share:

Neděle je tady, konečně! Byly doby, kdy jsem ji ale vážně ráda neměla (obzvlášť během studií), byla jsem nešťastná z toho, co všechno mě další týden čeká a vůbec si poslední den v týdnu neužívala. Teď to mám přesně naopak! Na neděli se těším jako malá holka, je to totiž jediný den v týdnu, kdy vážně nic nemusím, naordinovala jsem si pracovní klid a užívám si času jen pro sebe. Pojďte se mnou nakouknout a třeba se trochu se inspirovat mým  ideálním dnem. Možná se díky skvělé neděli totiž začnete těšit i na ty těžké pondělky!:) Recept? Trochu odpočinku, trochu plánování, čerstvý vzduch, hodně smíchu a dělání jen těch věcí, které mě vážně baví!

View Post
Share:

Krásný večer z Lotyšské Rigy mí drazí! Tak jo, dneska to na mě vážně dolehlo. Pořád jsem měla pocit, že je to ještě daleko a mám spoustu času. Ale od samého rána je mi jasné,  že je to tady! Začalo to německými koledami na Berlínském letišti, pokračovalo šílenou vánoční výzdobou v hotelu a celé to dovršil tančící Santa na palubovce v taxíku. Začaly se mi hlavou honit katastrofické scénáře, jak běhám následující dva týdny po nákupních centrech, počítám množství dárků, aby měli všichni stejně, do toho se snažím napéct alespoň tři druhy cukroví (aby nám voněl byt), dělám generální úklid, sháním co nejsouměrnější stromek a večer upadám do postele naprosto vyčerpaná. A pak se ve mě někdo ozval moudrý hlas a poradil mi, že tohle přece vůbec nemusím. Vánoce mají být hlavně nejkrásnějšími svátky v roce a já se rozhodla, že letos budou! Bez třech druhů cukroví, bez vyšúrovaného bytu a souměrného stromku, ale za to s nezapomenutelnými chvílemi s mými nejbližšími.

View Post
Share:

První adventní neděle je tady a mě začíná přepadat každoroční deprese – kdy, komu a co! Vánoce už odmalička miluju a hned, co skončí Štědrý den, smutním. Jenže než se k onomu báječnému dni dostanu, čeká mě nekonečné vybírání dárků, projíždění internetu křížem krážem a nachozené kilometry po nákupních centrech. Závidím všem, kteří každoročně kupují mamince sadu krémů, tatínkům voňavku a partnerům mikinu. Já se vždycky snažím vytasit s něčím jiným, originálním a hlavně osobitým. Pokud trpíte podobnou “poruchou” jako já a nad dárky přemýšlíte půl roku dopředu, abyste je pak v šíleném stresu sháněli týden před Vánoci (protože jste na nic za ten půl rok nepřišli), možná se vám mé tipy budou hodit. Co by se pod stromečkem líbilo najít mě (kdybych to už všechno neměla) a kam na originální dárky? 

View Post
Share: