Krásný začátek týdne přeji! Když jsem včera večer vylezla z vany po mé pravidelné nedělní hodinové beauty session, měla jsem úsměv od ucha k uchu. Nejen proto, že jsem si skvěle odpočinula, ale protože jsem sledovala vítězný zápas mého milého online. Ano, s maskou na obličeji, svíčkami všude kolem a místo módního magazínu přímý přenos z florbalového zápasu. Jestli tohle není láska, pak už vážně nevím! Což mi připomněla, že se mílovými kroky blíží Valentýn. Svátek, který půlka lidí miluje a slaví a druhá půlka ho úspěšně bojkotuje. Já vždycky patřila do toho druhého táboru, tedy až na jednu výjimku, za kterou se dodneška stydím (vážně jsem svému prvnímu chlapci koupila toaletní papír se srdíčky v domnění, že je to nesmírně zábavné???). Láska může mít ale hodně podob, takže letos dávám Valentýnu šanci s přáteli po boku, můj muž bude holt hlídat Míňu. Jenže víte co? My si teď zamilované večeře můžeme dělat každý den! Můj Pinterest už se nějaký ten pátek plnil skandinávským prostíráním. Vlastně od té doby, co jsem si přečetla všechny ty příručky o Hygge a Lykke životním stylu, který je mi tolik blízký. Jedny z mých nejoblíbenějších částí jsou ty o společných večeřích při svíčkách. Nejen na Valentýna, o svátcích, nebo jiných speciálních…

View Post
Share:

Krásnou zasněženou neděli přeji! Jsem vyloženě domácí typ, opravdu. Cestování je sice má velká láska a na každý výlet se těším dlouhé měsíce dopředu, náš domov mám ale ráda víc, než cokoli jiného. Možná právě proto mám nejraději podzim a zimu, kdy jsme pěkně zalezlí v teple a nic nás nenutí mít výčitky, že volný čas netrávíme venku. Upršené počasí mi rozhodně problém nedělá, obzvlášť o víkendech. Pokud jste ale pravý opak a zima a déšť vás nudí k smrti, mám pro vás pár tipů, jak si víkend užít, i když za okny padají trakaře. Od domácí snídaně jako z kavárny Savoy, až po chvíle plné beauty hýčkání.

View Post
Share:

Krásný den dnes z kuchyně přeji! Taky máte rádi neděle stejně jako já? Zatímco v sobotu se s mým mužem vydáváme na dlouhé procházky, chodíme na trhy, do kina, nebo na večeři, neděle je pro nás odpočinková. Já si dopoledne pouštím všechny ty Objektivy, Toulavé kamery, politické debaty, u toho vařím a většinou tvořím na blog. A nebo se dám do pečení, které jsem poslední roky hodně zanedbávala, i když mě vždycky tolik bavilo. Ale bylo to tím, že jsem v podstatě žádné neděle a dny volna neměla. Naštěstí jsem z toho nekonečného pracovního kolotoče vystoupila a stala se pánem vlastního času a naordinovala si víkendy jako většina normálně pracujících lidí. Ani nevíte, jak se mi ulevilo (a mému okolí taky). Kosmetika je sice fajn, ale občas není na škodu odreagovat se i u něčeho jiného, rozhodla jsem se pro vás upéct dýňový (chleba) článek. Když si totiž nakoupíte asi sto dvacet dýní, protože vás přepadne podzimní nálada, máte ještě na hodně dlouho z čeho vařit. Předpokládám, že brambory v našem vánočním salátu letos nahradí dýně…

View Post
Share:

Ach ta rána, proč musí být tak těžká? Na tohle téma se napsalo už tolik elaborátů, až se divím, proč všichni nejsme ranní ptáčata a nebudíme se přirozeně před šestou. Znám spoustu lidí, kteří si jedou v motivačních knihách a ze dne na den se z nich stali milovníci brzkých rán (bohužel jen na oko, vím, o čem mluvím). Já tomu rozumím, kolikrát už jsem se chtěla taky “přeonačit” ze sovy na to ptáče, kolikrát jsem si říkala, jak jsem k ničemu, když se ráno z té postele prostě nemůžu vykopat a zatímco jiní už mají po ranním běhu, já se zoufale snažím otevřít oči a na nočním stolku najít brýle, abych se cestou do koupelny nepřizabila. Jenže víte co? Těm lidem sice začíná den v šest, ale taky jim končí v deset. Zatímco já jsem v šest ještě tuhá, v deset vařím veřeči pro svého muže, který teprve přichází z tréninku a do dvanácti si vyprávíme, jak jsme se měli. Ano, ačkoli mi matematika nikdy moc nešla, po všech výpočtech z toho vychází jediné – den máme dlouhý stejně, jen si ho někdo užívá v trochu jiných hodinách. Přestala jsem se stresovat tím, že ze mě nikdy ptáče nebude,…

View Post
Share: