Nestíhám, je toho na mě moc, nevím, co dřív – poznáváte se v tom? Kdo dneska není ve stresu , jako by nebyl. I já jsem ještě donedávna byla ten případ, který toho měl až nad hlavu (a doteď samozřejmě ještě občas má), měl několik prací, málo volného času, spoustu proseděných nocí u počítače a ve výsledku pramálo radosti. Po tom, co jsem odešla z práce a dala se na dráhu freelencera toho začalo být najednou ještě víc. Neuměla jsem si z počátku zorganizovat čas, nebyla schopná odpočívat, protože co kdyby mi náhodou něco uteklo, nedokázala jsem vypnout a být v klidu, aniž by mi v hlavě neustále šrotovalo, co všechno ještě musím stihnout. Nevím, kdy přišel ten zlom a já si řekla, že takhle to dál nejde. Možná to bylo tehdy, kdy za mnou přijeli rodiče a já na ně ani o víkendu neměla čas, protože jsem musela fotit. Možná to bylo ve chvíli, kdy můj milý naplánoval super výlet a já to na poslední chvíli odřekla, protože jsem musela dodělat jednu zakázku. Byla jsem z toho smutná, ale hlavně naštvaná sama na sebe (a celý svět). A tak se rozhodla, že chci žít jinak. Nestresovat se, mít volné večery, víkendy, možná vydělávat o něco…

View Post
Share: